Jdi na obsah Jdi na menu
 


O štěstí

Aristoteles říká v Etice Nikomachově, že smyslem života je dosažení „dokonalé blaženosti“ – tedy blaženosti kromě jiného také trvalé, neboť trvalost je znakem dokonalosti. Dalajlama hovoří o „pevné spokojenosti“, která není závislá na vnějších okolnostech a přetrvává i v těžkých obdobích. A Augustinus Aurelius: „Nepokojné je srdce naše, dokud nespočine v Tobě, Pane.“ Štěstí je na rozdíl od dokonalé blaženosti, pevné spokojenosti a pokojného spočívání v Pánu cosi velmi vrtkavého, chatrného, efemérního, chimérického a natolik emociálně mnohovýznamného, že se vymyká jakékoliv definici. „Muška jenom zlatá“ – tohle rčení se mi zdá nejpřesnější. Pozlátkem ozdobená pomíjivost, jejíž lovení je marností a ztrátou času. Když Aristoteles hovoří o dokonalé blaženosti, podmiňuje ji připraveností vzdávat se pro její dosažení blažeností pomíjivých. A Augustin: „Největší rozkoš je překonaná rozkoš.“ Já se domnívám, že v zájmu „vyššího principu mravního“ či „Království nebeského“ je třeba na „štěstí“ srát. Prostě se o něj nestarat. Nevzrušovat se něčím tak ubohým jako je pomíjivý pocit příjemnosti, nevyhledávat ho, nepřivlastňovat si ho a nenechat se jím ovládnout. Muška proletěla – no a co? Vždyť jde jenom o emoci.

Jak jsem vypátral, pro ženy jsou emoce, a tím i pocity „štěstí“ mnohem důležitější než pro muže. Dokonce bych řekl, že ženský život je utkán z emocí. Mnohé zástupkyně druhého pohlaví (úmyslně neříkám „něžného“, protože jsem přesvědčen, že něžnější, jemnější a tím i zranitelnější pohlaví je muž – i když ne „prvoplánově“ a zřetelně, ale jaksi „v druhé linii“ ve větší hloubce – tedy jeho anima) mi potvrdily, že absence emocí je pro ně totožná s představou smrti. Vyznat se v jejich bludišti mnohdy protichůdných a navzájem si odporujících emocí je pro chlapa nemožné. A pak se ženušky diví, že se chlap sebere a jde radši na pivo, aby mu z toho nehráblo. Zacházení s ženou je pro chlapa taky velmi nebezpečnou činností. Bohužel si to potomci Adamovi v zachvácení přitažlivostí ani neuvědomují. K tomu je potřeba být zkušeným feminopyrotechnikem, a to není nikdo.

Tak jsem se od „štěstí“ zase dostal k tématu žena versus muž. Ale náhoda to není. Nemám takzvané štěstí rád, protože je v různých převlecích a maskách nejčastější příčinou neštěstí.