Překlady
Tady najdete články které si občas pro radost přeložím ze slovenštiny (a dva z polštiny). Z jiných jazyků nepřekládám, protože jsem asi cizojazyčný dyslektik a nerozumím jim, ač jsem se o to kolikrát poctivě pokoušel. (Přiznávám ovšem, že občas nerozumím ani lidem mluvícím česky.)
Příspěvky
Jak se budoucnost Slovanů projevuje v umění
20. 9. 2017
Západní kultury vykrystalizovaly a ztvrdly. Zatímco Slovanstvo si udrželo jistou tvářnost, nevyhraněnost, všestrannost a tím i učenlivost, schopnost přijímat nové myšlenky. Nezformované životní síly jsou předpokladem budoucího vývoje. Tato zákonitost platí všeobecně: pro vývoj národů stejně jako pro evoluci druhů. V každém geologickém období se některé druhy stanou úspěšné tím, že se urychleně specializují a přizpůsobují prostředí. Tím ovládnou svět, ale zároveň ztuhnou ve své formě. V dalším období vyhynou a vývoj pokračuje z méně vyhraněných, všestrannějších forem.
Evropa společně proti islamizaci
21. 4. 2017
Naším největším problémem je to, že nemáme pozitivní vizi – žádnou identitu, která by nás spojila. Společný cíl je jako imunita sociálního organismu, díky níž nepodléhá všemožným vnějším vlivům. Řím padl proto, že vnitřně zeslábl, nikoli proto, že barbaři zesílili. Duchovně silné civilizace dokážou absorbovat migrace, protože vědí, kým jsou, a přistěhovalci k nim mají respekt. Tak jsme my východoevropané migrovali na západ s obdivem a vůlí osvojit si mravy té země, která nás laskavě přijala.
Štúrovská koncepce slovanské vědy
9. 1. 2017
V čem spočívá podstata této vědy? V čem je její slovanskost? A podařilo se z ní něco uskutečnit? Naše hodnocení bude opačné než dosud všeobecně přijímaný názor. Štúrovský ideál poznání není omyl nebo překonaný přežitek minulosti, ale gnozeologický ideál, který je stále potřebnější a k němuž by se lidstvo v budoucnosti mělo čím dál víc přibližovat. Tento závěr opíráme nejen o teoreticko-filosofické důvody, ale o reálný vývoj věd, jak se odehrává.
Temnosvit v malbě
25. 11. 2016
Prazvláštním způsobem, jako ve vícenásobném akordu, zazněly motivy noci a černé barvy do dějin malby, literatury a odívání kolem roku 1600. Pokud chceme pochopit kvalitu časového okamžiku na přelomu 16. a 17. století, musíme si všimnout této synchronicity. Ze začátku 17. století pocházejí plátna, která jsou téměř na celé ploše černá. Postavy vystupují ze šerosvitu nebo z hluboké černé noci osvětlené dramatickou hrou světla a stínů. Hutný temnosvit vládne na obrazech Caravaggia, Rembrandta, Vélasqueze a dalších.
Zlato na obloze
22. 11. 2016
Zlatá barva se původně objevila jako nimbus, světlo moudrosti okolo hlav byzantských světců; později prozářila celé pozadí za nimi a okolo roku 1300 se šířila celou Evropou. Současně s tím vrcholila scholastická filosofie v osobě Tomáše Akvinského, Alberta Velikého, Dunse Scota a dalších. Kulminovalo zakládání univerzit. Gotičtí malíři zachytili na svých obrazech, jak se obloha v době vrcholné scholastiky blyštěla duchovním zlatem poznání. Na zlaté obloze gotických maleb svítí metafyzické duchovní světlo idejí, které tehdy ještě lidé nazírali přímo myslí jakožto reálné. Jakmile jsme toto světlo myšlenek přestali později vnímat, přestali jsme ho i zobrazovat na malbách.
Obloha v plamenech
9. 11. 2016
Rozpomeňme se na antickou myšlenku o ékpyrósis, světovém požáru. Efezský zasvěcenec Hérakleitos ji jasně znal a velmi populární se stala v dobách Římské říše. Každý platónský rok, kdy se hvězdy dostanou opět na stejné místo, svět shoří v ohni. Je to zároveň konec světa i jeho očista a obnovení. Stoikové odhadovali délku tohoto cyklu na desetitisíce či statisíce let, indičtí mudrcové na miliony a miliardy. Můžeme říci, že menší světový požár vypukne rovněž každý platónsky týden, jednou za 500 let.
Muž, který nás zbavil olova
27. 10. 2016
Víte, kdo byl Clair Cameron Patterson (1922–1995)? Pravděpodobně ne. A přece se zasloužil o naše zdraví víc než slavný Louis Pasteur nebo kdokoliv jiný. Vzpomeňte si na něj, když na čerpací stanici uvidíte nápis „bezolovnatý benzín“. Pomyslete, že za každou dobrou věcí, kterou máme, se skrývá osobní příběh mravní odvahy a obětavosti. Jednotlivec, který stál sám proti obrovské hydře a jedinou zbraní mu byla čistá pravda.
Lidský mozek a rytmy v dějinách kultury
20. 10. 2016
Duševní život člověka se od instinktivního života zvířat liší zejména tím, že člověk je schopný svobodné tvorby. Kultura pozůstává z tvořivých činů géniů v oblasti vědy, umění a náboženství. Ale prameny tvořivosti jsou pro psychology a antropology stále velkou záhadou.
Může být idealistické vědecké epistémé úspěšnější než materialistické?
31. 5. 2016
Archandělé jsou zkušenostní veličinou, nikoli teorií. Vnímají je všichni. Hierarchie andělů působí v nadvědomí (a démonů v podvědomí) lidstva. Například vystřídání duchů času pocítí vždy každý člověk na Zemi, až po posledního obyvatele nejvzdálenějšího ostrova. Z nitra se mu začnou vynořovat jiné obrazy, sny, tužby, jiný životní pocit. Ale jen zasvěcenci si dokážou ujasnit původ těchto podnětů a géniové je dokážou tvořivě přeměnit a zformulovat umělecky, filosoficky, vůdcovsky či jinak. Masy je vnímají instinktivně, jako všeobecnou náladu.
Různé cesty do různých budoucností
7. 3. 2016
Jedna věc by nás měla zvlášť rozhořčit a měli bychom si o ni dělat starosti: je to jakýsi útok na děti v posledních letech. Ten útok je zaobalený do rétoriky lidských práv. Děti, které sotva začaly chodit a mluvit, jsou prohlašovány za dospělé s vlastním vyzrálým úsudkem. Jde prý o jejich práva na všelicos, co jim škodí. Mají právo neuposlechnout rodiče, kteří chtějí pro ně dobro. Mají právo na vlastní peníze, aby jim dealer měl za co prodat drogu. Mají právo přístupu na internet, aby se mohly dívat na pornografii a návod na výrobu výbušnin. Mají právo být vystavené reklamě, aby namísto panenky či plyšového zvířátka mohly vychovávat – upírčátko! Tzv. juvenilní justice se mění na zkorumpovaný státní orgán, který obchoduje s dětmi. Pod malichernými záminkami se děti odeberou rodičům, vytvoří se umělé siroty, aby se s nimi tuneloval stát na dotacích. Na slzách nejnevinnějších se vydělávají miliardy eur.