Čtvero principů a ctností
Čtvero kardinálních křesťanských ctností:
PROZÍRAVOST (předvídavost, znalost, zkušenost, rozumnost, opatrnost), lat. prudentia
Prozíravost je ctnost, disponující k dobré volbě prostředků, vedoucích k mravně dobrému cíli.
SPRAVEDLNOST, lat. iustitia
Spravedlnost je trvalá vůle udělit (přiznat) každému jeho právo (tzn. způsobilost něco mít, vymáhat, opomenout atd.).
STATEČNOST (udatnost, odvaha, ráznost), lat. fortitudo
Statečnost je ctnost trvale uschopňující člověka prosadit se skrze mravní dobro vůči těžkostem.
UMĚŘENOST (umírněnost, mírnost, zdrženlivost, střídmost, rozvážnost), lat. temperantia
Uměřenost je ctnost, usměrňující do správných mezí žádostivost člověka, týkající se věcí správných a dovolených, které však mohou v životě člověka nabýt nesprávného významu.
(Vysvětlující věty pocházejí z knihy Jiřího Skoblíka Přehled křesťanské etiky.)
K tomu patří ctnosti Božské:
VÍRA (důvěra), lat. fides
NADĚJE (očekávání), lat. spes
LÁSKA (úcta, oddanost), lat. caritas
Moje nahlédnutí souvislostí mezi ctnostmi a principy:
Je čtvero základních principů:
PRAVDA
SPRAVEDLNOST
DOBRO
KRÁSA
Patří sem i LÁSKA (vůle k Dobru), ta však je největší a prvotní a zahrnuje všechny principy.
Principy jsou pilíře, jež vzájemně provázány tvoří základ stvořeného světa. Svět je z nich a podle nich vytvořen. Nejsou to tedy „výtvory“ lidské, ale božské. Člověk je toliko používáním intelektu objevuje a participuje na nich. Nevynalézá je!
Mezi ctnostmi a principy existuje vztah. Ctnosti se pozvedají k principům, které je povolávají. Čtyři kardinální ctnosti jsou lidské odpovědi božským principům pořádajícím svět a představují způsob, jakým principů dosáhnout.
PROZÍRAVOST odpovídá PRAVDĚ
V lidské rovině je pravda souhlasem poznání se skutečností. K jejímu vyjevení je zapotřebí pozorovat jevovou stránku věci bez předsudků a předpojatostí, myslet logicky, živě pohyblivě (nestaticky), v souvislostech (celcích) a důsledně.
Prozíravost znamená, jak už slovo napovídá: pro-zření povrchu jevu k podstatě. K tomu je zapotřebí dynamického myšlení zahrnujícího (zpočátku často zcela nepřehledný) celek souvislostí a postupujícího do důsledku. Při hledání pravdy je nezbytné rovněž prozřít prvotní chaos a povrch věcí a jevů k nalezení logického uspořádání (jež zároveň odhaluje krásu).
SPRAVEDLNOST odpovídá SPRAVEDLNOSTI
Spravedlnost překračuje subjektivní hodnotící soudy, vycházející z pocitových inklinací jednotlivce (předsudky, sympatie, antipatie…), a vede k objektivnímu, nestrannému nahlédnutí. Lidská spravedlnost je podobenstvím spravedlnosti božské.
STATEČNOST odpovídá DOBRU
Nalezení dobra je výsledkem pravdivého poznání toho, co je v celku souvislostí dobré (prudentia), rozpoznání aktivity, jíž je potřeba vyvinout, aby bylo poznaného dobra dosaženo, a odhodlání (odvahy) překonávat protivenství při jeho dosahování.
UMĚŘENOST odpovídá KRÁSE
Krása souvisí významem s řeckým pojmem „kosmos“ (řád, pořádek, ozdoba, okrasa, svět…). Krása není věcí subjektivního vkusu, ale spočívá v uspořádanosti jednotlivostí v uchvacující celek a vyjevuje se teprve jako výsledek vidění celku světa. Uměřenost vytváří prostředí k vyjevení krásy.